Zamyšlení nad prostředím, které nás obklopuje

Lišov čeká zásadní změna – zanedlouho se otevře obchvat. Pro mnohé vítaná úleva. Konec tranzitní dopravy centrem, méně hluku, bezpečnější přechody. Ale každá mince má dvě strany. Zatímco se těšíme na to, co obchvat slibuje, tak zapomínáme přemýšlet, co může i vzít.

Lišov nebyl nikdy turistickým centrem, ale měl potenciál se jím stát. Město a jeho okolí nabízely příležitosti, které šikovné vedení mohlo využít: historické objekty, kulturní památky, krásnou krajinu, významné osobnosti. Některé regiony na nich stavějí svou ekonomiku a tím přispívají k rozvoji svých obcí. To málo, co po předcích zbylo nám, na Lišovsku, však postupně ztrácíme. Co mohlo přitáhnout návštěvníky a oživit místní ekonomiku, bylo roky přehlíženo, ale i znehodnoceno.

Slověnická fara – zbourána. Historický most ve Slověnicích – čelí zrušení památkové ochrany ze strany města a kraje (nový most sice oživí kamionovou dopravu, ale toho se kupodivu obávají asi jen občané z Lomnice nad Lužnicí; a navíc užitek z kamionové dopravy Lišov nikdy neměl a mít nebude, protože finanční odvody dopravní firmy směřují úplně někam jinam). Bývalý barokní pivovar (sokolovna) v Lišově – v tristním stavu. Kemp na Borkách? Kdysi oblíbené místo turistů – nyní bez nájemce. Budova bývalé školy v Hůrkách – místo komunitního centra je záměr města na sociální byty. A muzeum hracích strojků, které mělo šanci zůstat v Lišově atrakcí? Město prý jedinečnou sbírku odkoupit nechtělo. Zbývá snad bývalý Schwarzenberský špitál. Ale ten bez odpovídající péče, využití a propagace turisty nepřiláká.

Celkově na Lišovsku nejsou efektivně využity podmínky pro cestovní ruch. S tím souvisí i slabá podpora místním podnikatelům (restaurace, penziony a obchody), což může způsobit i omezení rozvoje tohoto mikroregionu. Pokud bychom chtěli s tímto stavem něco udělat, je třeba se zaměřit na udržitelnou strategii – cíle by měly být ekonomicky životaschopné, smysluplné pro místní komunitu a schopné fungovat i mimo turistickou sezónu. Samostatnou kapitolou v Lišově je parkování – problém, který asi trápí nejen návštěvníky, ale i samotné obyvatele.

Ne nadarmo se prý o bývalém starostovi města Lišov říká mezi úředníky ve státních institucích, že "Památky mizí dřív, než bys řekl Švec." Navíc to bohužel kvůli nevhodnému chování bývalého starosty má neblahé důsledky pro město Lišov samotné. Přináší to neochotu státních i jiných institucí spolupracovat s městem Lišov, což se odvíjí třeba na přidělování dotací. Například u památek se to potom odbude tvrzením, že jsou nepotřebné a brání v rozvoji města.

Možná je na čase zamyslet se nad tím, zda kromě klidu nechceme i něco víc – prosperující Lišov i jeho okolí, které budou nejen příjemným místem k životu, ale i atraktivním bodem na mapě Jihočeského kraje. Pokud promarníme poslední šanci, může být příště na takové úvahy už pozdě.