Výročí školy v Hůrkách – příležitost, nad níž by se vedení města Lišov mělo zamyslet

Budu vám vyprávět jeden příběh. Už při jeho začátku to zní téměř jako pohádka – jenže realita má bohužel daleko k pohádkovému konci.

Společně s kolegyní zastupitelkou Radoslavou Holšanovou jsem měla možnost zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy malíře Františka Líbala, která probíhala v prostorách Národního zemědělského muzea Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Akci pořádalo zmíněné muzeum ve spolupráci se Spolkem pro Hůrky a venkov. Již samotná výstava byla působivá, ale to hlavní jsem zjistila až při prezentaci – šlo zároveň o připomenutí výročí 10 let hůreckého spolku a 120 let od postavení hůrecké školy.

Původně prý mělo jít o menší výstavu přímo v prostorách školy v Hůrkách, jako to bylo před deseti lety s pozvanými rodáky a absolventy. Místo toho se z ní stala důstojná a mnohem větší výstava v profesionálním pojetí, ovšem mimo Hůrky. Důvod? Vedení města Lišov neumožnilo do školy přístup, a tedy ani konání výstavy. Město mělo příležitost podpořit aktivitu místního spolku, který byl i na vernisáži mnohými označován jako velmi aktivní, propojit se s regionálními institucemi i odborníky a připomenout veřejnosti význam místa, které má stále silný historický, kulturní i komunitní potenciál. Místo toho byl nařízením města před třemi lety z důvodu plánované výstavby bytů spolek vystěhován, aby zástupci města mohli později tvrdit, že budova školy je prázdná a nevyužívaná. Zní to nelogicky? Ano. Bohužel je to realita. Přitom právě v této budově se dříve výstavy (a zdaleka nejen ty) konaly a spolek zde měl své zázemí. Už přes dva roky je však nucen své aktivity přesouvat jinam.

Město se tím připravuje nejen o možnost spoluúčasti na významné kulturní události, ale také o pozitivní pozornost, kterých není nikdy dost. Naposledy právě s výstavou na Ohradě. Přitom nejde o investice v milionech – jde především o vůli naslouchat lidem, kteří chtějí něco vytvářet ve spolupráci s ostatními.

Slavnostní vernisáž ukázala, že když se chce, jde to i jinak – s respektem k tradici, s odhodláním a s kvalitním výsledkem. Stačilo by alespoň zpřístupnit prostory, které mu byly nesmyslně odebrány. Bohužel bez podpory města, které v oblasti kultury poněkud spí na vavřínech bude tento spolek vyvíjet aktivity jinde, než by měl.