Kolik hektarů ještě obětujeme, než pochopíme, že beton nám chleba nedá!

Na únorovém zasedání Zastupitelstva města Lišov se mimo jiné řešili vzniklé stavby u lokality Čekal, a skutečnost, proč vlastně rada města (Jiří Švec, Pavel Dvořák, Otakar Chlouba, Václav Kročák, Michal Přibyl, Michal Pártl, Jan Strnad) navrhuje zaplatit změnu územního plánu. Obvykle ji totiž platí investoři. Zejména na dotazy opozičních zastupitelů Martina Filipa, Jana Kresana a Ondřeje Kubaly (všichni KDU-ČSL), zda se jedná o stavby legální, a proč by město mělo platit změnu územního plánu, však jasná a logická odpověď nebyla poskytnuta. Starosta Jiří Švec (SNK Lišovsko, STAN) za klíčovou výhodu považuje rekonstrukci rybníka Čekal (zejména výpusti), a věnoval tomuto bodu značnou část svého projevu. Náklady na změnu územního plánu jsou vysoké, ale prý je to prospěšné pro rozvoj města. Hlavně prý, aby se nám tu lépe žilo. Iniciativa vzešla od několika vlastníků, a pokud dojde k realizaci, v dané lokalitě může vzniknout až 80 rodinných domů! Škoda tedy, že si tento bod programu nepřišli obhájit sami vlastníci pozemků. Rada města plánuje řešit infrastrukturu komplexně, propojit oblast od Štěpnic k Čekalu, aby to dávalo smysl. Snad není přístup na Štěpnice "zašpuntován", ostatně tak jako na většině ostatních rozvojových lokalit na území města Lišova.

Napětí v diskusi vzrostlo ve chvíli, kdy občan z řad veřejnosti velice slušně vznesl věcné a důležité dotazy. Například, zda by nebylo vhodnější rozvíjet lokality, které jsou již připravené nebo městem zablokované k rodinné výstavbě. Připomněl, že nová rozvojová lokalita u Čekala o rozloze téměř 80 tisíc m² je v současném územním plánu vymezena pro rekreaci, ne pro výstavbu rodinných domů. Dále v této souvislosti padla otázka, jakým způsobem se počítá s protihlukovými opatřeními, jelikož nové území nemělo být původně zastavěno, a nebylo tedy zohledněno v souvislosti se stavbou dálnice. Také důležitý dotaz zněl ohledně předjednaných dohod s vlastníky pozemků. A to, zda jsou ochotni spolupracovat s městem na plánování ulic, výpusti z rybníka a dalším maximálním využití území pro budoucí obyvatele. Zdůraznil, že pokud vlastníci nebudou ochotni spolupracovat a nenajde se investor, projekt se nepohne z místa a hrozí stejný scénář jako v případě lokalit Čechova nebo Miletínská. Znovu připomněl, že by bylo čestnější věnovat se lokalitě na Větrníku, kde stavebníci narážejí na problémy způsobené neefektivní komunikací města. Odpovědi se občan nedočkal. Naopak se na něj od starosty Jiřího Švece a místostarosty Pavla Dvořáka (SNK Lišovsko) snesly urážky a osobní útoky, a to přesto, že otázky se týkaly výhradně projednávaného bodu programu. Jestli máte odvahu podívat se na to, jak se chová vedení města k občanům, určitě sledujte přibližně 20minutový záznam v 1. hodině a 35. minutě na kanálu YouTube.

Naše město i místní části se výrazně rozrůstají na úkor zemědělské plochy. Lišov v budoucnu čeká výstavba pod Laznou, nad Lišovským potokem (u hřbitova), a nyní i v oblasti Čekala. Otázka zní: Potřebujeme to? Oceňuji že, na toto téma vystoupil i jediný z koaličních zastupitelů MUDr. Vladimír Chlouba (ČSSD) a upozornil, že město se mění v souvislou plochu střech a asfaltu, přičemž už nyní estetický vzhled některých částí Lišova není zrovna pěkný a celkově v Lišově nic pěkného nevyrostlo. "Možná bychom si měli více vážit zelených ploch, které mizí pod náporem nové výstavby", dodal. Vážím si toho, že někdo z koaličních partnerů projevil odvahu a hlasoval jinak, než navrhuje rada města Lišov.

A tak to jde dál. Úrodná půda mizí pod betonem, zelené lány se mění v šedou zónu a argumenty odborníků zůstávají nevyslyšeny. Jakákoli snaha o ochranu zemědělské půdy se rozplyne ve víru byrokratických rozhodnutí.